Sobotní ráno nás na Městečku přivítalo pořádným větrem a schovávajícím se sluníčkem. Nebylo to ovšem nic tak závažného, co by nás mohlo odradit od našeho velkolepého keramického workshopu. Mít ve svých řadách keramika má jisté výhody. Jednou z nich je ta, že když jste moc hodní, dovolí vám vzít hlínu a uplácat si vlastní misku. Nebo se o to alespoň pokusit. Takovýto pokus jsme tedy podnikli v sobotu, 3. května.
Nejprve bylo potřeba vytvořit si nějakou základnu. Proto jsme po zimě vytáhli a řádně provětrali stan (jehož stavba byla zážitkem skutečně nezapomenutelným, wingardium leviosa nepomohlo a musela nastoupit hrubá síla), rozestavěli jsme stoly a lavice – to proto, abychom měli místo k práci i odpočinku – a nakonec připravili to nejdůležitější – ohniště a kotlík. Po pořádné práci chutná jídlo nejlépe.
Zázemí tedy bylo nachystáno, účastníci najezení, přišel tedy čas vrhnout se do práce. Nejprve jsme se krátce seznámili s procesem výroby keramiky ve středověku. Zaujala nás hlavně ta část, kdy se hlína musí rozdrtit na drobné kousky, namočit se a řádně promíchat (nejlépe rukama). Toto jsme si museli sami na vlastní kůži vyzkoušet.
Práce to nebyla lehká. Hlína se pod údery kladívek (sekyrek, špalků dřeva – nebo čehokoliv, co jsme našli kolem a vyhodnotili to jako ideální věc k drcení) sypala na zem, některé kousky zůstaly moc velké a pak jsme je museli dodatečně drtit v kyblících s vodou, všude kolem se prášilo, a když už jsme měli hlínu nadrcenou a zalitou vodou, vzniklo nám úžasné bahýnko, kterým se dalo báječně malovat lidem po obličeji. Nutno podotknout, že toto nás bavilo 🙂 Ale zpět k práci. Hlínu jsme měli, přišel čas tvořit. Jenže čím? Jistě, ruce jsou skvělým nástrojem, ale nějaké ty špachtličky se také hodí. Naštěstí kolem roste les a povaluje se zde spousta nepotřebných větviček. Hráli jsme si tedy chvíli na řezbářskou dílnu a vytvořili si své vlastní, originální a neopakovatelné nástroje.
Pak dostal hlavní slovo náš mistr keramik. Předvedl nám, jak máme z té beztvaré hmoty pomocí válečků,
špachtliček a vlastní fantazie vytvořit středověký pohár, misku nebo lucerničku. Což o to, v jeho rukou to vypadalo velmi jednoduše, realita ale byla úplně jiná. Hlína neposlouchala, muselo se jí domlouvat, ruce
nám (alespoň některým) připadaly levé a věta „Máš to moc mokré!“ se stala odpovědí na většinu našich otázek a nezdarů. Když jsme usoudili, že patlání pro tuto chvíli bylo dost, zavelel náš vrchní kuchař k obědu. Schovali jsme se tedy před větrem do stanu a v klidu zbaštili vynikající boršč.
Posilnění a odpočatí jsme se znovu vrhli do boje a bylo znát, že máme v sobě daleko více odhodlání, než jsme měli dopoledne. Hlína už také nebyla tak velkou neznámou a proto se nám podařilo nějaká díla vytvořit. Vznikla tak velká miska (ze které by se mohla najíst polovina skupiny), pohár na víno pro pořádného chlapa, několik menších misek a pohárek, který se do poslední chvíle tvářil jako váza 🙂 Nutno podotknout, že mistr s námi měl vskutku bezmeznou trpělivost a byl ochoten naše nezdary opravit. Výrobky, se kterými jsme byli spokojeni (nebo jsme na jejich vylepšení již neměli sílu), jsme odnesli k ohni a nechali je řádně oschnout.
Odpoledne se překulilo do své druhé poloviny, vítr foukal čím dál více a sluníčka bylo čím dál méně. Ruce zkřehly, každý měl svůj díl práce určitým způsobem hotový a postupně jsme se začali shromažďovat u ohně. Den to byl vyčerpávající.
Posledním úkolem, který na nás čekal, bylo opečení špekáčků (ano, opravdu středověké 🙂 ) a posezení u ohně.
Za sebe musím říci, že jsem se na tomto workshopu naučila spoustu dovedností, dozvěděla jsem se nové informace o keramice, procesu výroby a možnostech tvoření, našla odhodlání také něco vytvořit a již teď se nemohu dočkat dalších podobných akcí. Přece jen ten pocit, kdy si můžete dát polévku ze své vlastní misky, je k nezaplacení.
Pokud vás zajímá více fotografií, navštivte naše facebookové stránky https://www.facebook.com/draciusvit!
A na závěr bych měla dvě otázky:
- Jak byli s akcí spokojeni účastníci?
- Jaká další workshopová témata byste uvítali?
Musím poděkovat všem zúčastněným za jejich vytravalost a píli. Já sám jsem si i přes nepřízeň počasí užil a i něčemu přiučil. Doufám, že to nebyl poslední workshop Dračího úsvitu a že tento keramický workshop byl jen začátkem. Sám bych navrhoval udělat workshop středověkého lučišníka – výroba luku, šípu, terčovnice.
Já jsem byl maximálně spokojen. teď už jsem jenom zvědaví, jestli můj výtvor nakonec přece nekopnu do lesa…Další worshop může být klidně keramický tentokrát už snad budu šikovnější 😉
Další fotografie zde! 🙂
http://eliska-liza.rajce.idnes.cz/Workshop_Stredoveka_keramika_3.5.2014/
Akce to byla úžasná 🙂 .. Pouze to počasí se nevyvedlo.
Akce se mi velice líbila. Počasí mohlo být lepší, ale i tak jsem si to užil. Další workshop by se mi líbil na téma bokenu a japonského meče.
Akce A-třída plus 😉 Já bych navrhoval další workshop na výrobu dřevěných zbraní.