Dračí úsvit

Jako další nej českých hradů je určitě vhodné zmínit největší zřícenu hradu v ČR.

V Čechách nese prvenství hrad Rabí ležící v jihozápadních Čechách. Celková rozloha hradu je jeden hektar (Pro srovnání Pražský hrad má rozlohu přes 7 ha, ale jeho stavební vývoj byl podstatně delší, mnozí navíc Pražský „hrad“ za hrad vůbec nepovažují).

Rabí se nachází na vápencovém kopci nad stejnojmennou vsí. Nálezy svědčí o počátcích stavby ve 13. století, avšak první písemná zmínka pochází až z roku 1380. Účelem hradu bylo chránit obchodní cesty stejně jako bohatá rýžoviště zlata na řece Otavě. Díky takto významné poloze byl cílem častých útoků. V letech 1420 a 1421 hrad dvakrát obléhali husité. Během druhého obléhání také došlo k události, která hrad nejvíce proslavila. Tehdy během bojů přišel husitský vojevůdce a hejtman Jan Žižka z Trocnova o své druhé oko.

Největšího stavebního rozmachu se hrad dočkal za Půty II. Švihovského, který hrad nechal obehnat mohutnou zdí s množstvím dělových střílen. Půtovi synové se však zadlužili a proto museli v roce 1548 prodat. Během druhé poloviny 16. století hrad rychle střídal majitele, což mu neprospívalo a hrad chátral. Neprospěla mu ani třicetiletá válka. Poté se hrad stává neobývaným a tím pádem se z něj stává zásobárna levného stavebního materiálu pro blízkou vesnici. Zkázu hradu dokonává potom požár v roce 1720. Poslední majitelé nezajímavou zříceninu darovali v roce 1920 Spolku pro zachování uměleckých, historických a přírodních památek v Horažďovicích za symbolickou 1,- Kč. Z držení spolku hrad přechází v roce 1954 do rukou státu a v roce 1978 se stává Národní kulturní památkou.

Pokud zabrousíme blíže k našemu domovu, tedy na Moravu narazíme na hrad, o kterém se tvrdí, že je největším ve střední Evropě. Jedná se o hrad Helfštýn (též Helfštejn nebo Helfstein), který leží východně od Olomouce a který je částečně zříceninou, jejíž části jsou postupně rekonstruvány. Ke zmatení ohledně rozlohy dochází k různému způsobu měření plochy a také díky snaze rodáků změřit svůj hrad tak, aby získal nějaké to prvenství.

Hrad byl vybudován mezi léty 1306 – 1312, kdy v českých zemích panovalo mezivládi od smrti posledního Přemyslovce Václava III do nástupu Jana Lucemburského na český královská trůn (1306 – 1310). V roce 1312 vedl Jan Lucemburský proti původnímu majiteli Fridušovi z Linavi trestnou výpravu a hrad mu odňal. Věnoval ho šlechtickému rodu Kravařů. Ti ho významně rozšířili, ale v roce 1444 ho prodali panu Vokovi ze Sovince, hrad potom střídal majitele. Mezi nejvýznamnější patří třeba Rožmberkové nebo kardinál Ditrichštein. Během povstání Valachů v roce 1621 jim byl Helfštýn vydán bez boje a byl jimi poničen. V držení Ditrichštejnů zůstal i nadále ale soustavně chátral. Po druhé světové válce přechází hrad do držení státu. V současnosti na něm probíhají rekonstrukce, které mu dávají opět poznat zašlý lesk.