Dračí úsvit

Šermířský a fantasy klub Hodonín

Když v roce 1306 zemřel Václav III. nastala v českých zemích bezprecedentní situace. Poprvé po dlouhých staletích byla česká společnost bez nezpochybnitelné panovnické dynastie. Vymřel královský rod, jehož tradice pocházela z dob, dávno minulých a odvíjela se od legendárního Přemysla Oráče, jakožto mýtického zakladatele rodu.

Když kronikář Kosmas psal svou Kroniku Čechů (1125) zakomponoval do ní zakladatelský mýtus českého státu a těžiště moci vložil do rukou právě rodu Přemyslovců. Tento bájný příběh známe dnes jako pověst o Přemyslu a Libuši. „Kosmovy zápisky vedly rovněž ruku neznámého umělce, jenž na objednávku knížete Konráda pokryl stěny znojemské rotundy (hradní kaple) obrazovou galerií, která dokazovala, že potomci mytického Přemysla Oráče mají nezpochybnitelné právo na pražský stolec.“1 Kronikář Kosmas líčí nástup knížete jako volbu celého lidu, neboť tento nechce si nechat vládnout od pouhé ženy. Libuše ale radí, aby si toto rozhodnutí dobře rozmysleli a říká: „Prvně snadno je knížete dosadit, ale nesnadno dosazeného sesadit. Neboť v této chvíli je ten muž pod vaší mocí, ať ho povýšíte či ne. Jakmile však bude povýšen, vy a vše, co máte, bude v jeho moci. […] Trváte-li na svém předsevzetí a nemýlíte-li se ve svém přání, oznámím vám jméno knížete i místo, kde přebývá.“2 Lid však trvá na svém a domáhá se dále knížete. Tím vlastně celý lid Čechů stvrzuje své podřízení moci rodu Přemyslovu.

Libuše tedy vyšle svého koně, který vede poselstvo až do Stadic k oráči jménem Přemysl. Toho zastihnou při orbě a on je pohostí plesnivým chlebem a sýrem. Vetkne také do země otku, lískový proutek, kterým pohání voly a z něj okamžitě vyraší tři větve s listy i oříšky. Dvě z větví však uschnou a Přemysl to komentuje takto: „Vězte, že se z našeho rodu mnoho pánů zrodí, ale jeden vždy bude panovat.“3 tímto nám Kosmas ústy oráče Přemysla představuje svou ideu nedělitelnosti a trvání panovnické moci.

Pak se budoucí kníže převlékl do knížecího šatu a usedl na koně. „Nezapomněl však na svůj stav a vzal s sebou své střevíce, zcela z lýčí ušité, aby je dal schovat pro budoucnost. A chovají se na Vyšehradě v knížecí komoře až podnes a na věčné časy.“4

Zde příběh střevíců prvního knížete Čechů Přemysla zvaného Oráče opustíme. Příště se podíváme jaký měly význam právě po vymření Přemyslovců a hlavně po nastoupení nového panovnického rodu, Lucemburků, který usedá na trůn v roce 1310.

Přemysl Oráč a jeho střevíce

PS: Ano, odpověď na minulou otázku byly právě střevíce Přemysla oráče z lýčí. Ty si můžete prohlédnout na obrázku, jak visí spolu s mošnou právě na lísce, která z otky na pohánění volů vyrostla na poli nedaleko Stadic. Vyobrazení pochází právě ze Znojemské rotundy.

1 Wihoda, Martin: Kosmova kronika a počátky českého historického myšlení In: Kosmas: Kronika Čechů. Praha 2011. str: 20

2 Kosmas: Kronika Čechů. Praha 2011. str: 37

3 Kosmas: Kronika Čechů. Praha 2011. str: 39

4 Kosmas: Kronika Čechů. Praha 2011. str: 39

6 komentáře

  1. Zdara napsal:

    Opět přidáme i soutěžní otázku: Kolik Přemyslovců se honosilo titulem krále?

  2. Kudůk napsal:

    Bylo jich pět a to Přemysl Otakar I., Václav I., Přemysl Otakar II.,Václav II. a Václav III.

Napsat komentář


Sponzoři

  • Město Hodonín