Dračí úsvit

Šermířský a fantasy klub Hodonín

Když kněžna Libuše věštila o slavném hradu, „jenž slávou nebes se dotkne“. Pravila také: „V tomto hradě pak vzejdou dvě olivy, jež svými vrcholy proniknu až do sedmého nebe a po všem světě budou zářiti svými divy a zázraky. […] Jedna z nich bude slouti Více slávy, druhá Voje útěcha.“* Těmito olivami myslel Kosmas (neboť on mluvil ústy Libuše ve své kronice) dva největší světce a patrony českého středověku svatého Václava a svatého Vojtěcha. Druhému z nich se budeme věnovat v tomto článku.

Svatý Vojtěch, jinak též Adalbert, pocházel z rodu Slavníkovců. Tento rod sídlil ve středních Čechách a svou silou konkuroval vládnoucímu rodu Přemyslovců. Slavníkovci se pokoušeli o zahraniční politiku nezávislou na přemyslovské moci, dokonce se jim podařilo uzavřít blíže neurčený sňatek některého člena rodu s říšskou princeznou, což představovalo velký krok vpřed v zahraniční politice a jisté nebezpečí pro Přemyslovce. Dalším úspěchem slavníkovské, tentokráte domácí, politiky bylo dosazení Vojtěcha jako v pořadí druhého biskupa v Praze v roce 983.

Vojtěch byl velkým kritikem nešvarů a prohřešků tehdejší společnosti. Ostře vystupoval proti alkoholismu, obchodu s otroky nebo třeba manželství kněží. Znechucen poměry a problémy, které se jeho nadšení a zápalu postavily v roce 988 vydal spolu se svým bratrem Radimem k papeži do Říma. Za jeho odchodem však byli jistě i rozepře, které měl s knížetem kvůli sporům svého rodu s vládnoucími Přemyslovci. Knížeti Boleslavu II. se podařilo Vojtěcha přesvědčit k návratu, ale ne na dlouho a tak biskup odešel nanovo dva roky poté v roce 994.

Během jeho druhého exilu došlo k vyvraždění Vojtěchova rodu roku 995 v Libici nad Cidlinou a on proto v zahraničí setrval. Byl rozhodnut šířit víru a proto se vydal nejprve do Polska k Boleslavu Chrabrému a potom pokračoval na severovýchod k pohanským Prusům, kde nalezl smrt.

Ani po smrti však Vojtěch nesetrval na jednom místě. Díky své mučednické smrti byl svatořečen a proto se polskému králi Boleslavu Chrabrému hodilo jeho ostatky získat a pomocí jejich vážnosti mohl založit v Polsku arcibiskupství, což byla v té době velmi prestižní záležitost. Boleslav měl prý odkoupit od Prusů ostatky světce za zlato o stejné hmotnosti jakou mělo tělo. Z polského Hnězdna potom sv. Vojtěch putoval do Prahy. Došlo k tomu v roce 1038, kdy Břetislav II. Hnězdno dobyl a Vojtěchovy ostatky vyzvedl.

O misi svatého Vojtěcha stejně jako o dalším šíření křesťanské víry v Pobaltí pojednává výstava Pobaltí před Balty. Tu je možno navštívit v Paláci šlechtičen v Brně.

Svatý Vojtěch na vyobrazení z kaple sv. kříže na Karlštejně

Svatý Vojtěch na vyobrazení z kaple sv. kříže na Karlštejně

* Kosmas: Kronika Čechů. Praha 2011

9 komentáře

  1. Zdara napsal:

    K tomuto článku opět přidám soutěžní otázku o sladkou odměnu: Jestliže byl Vojtěch v pořadí druhým biskupem v Praze, kdo byl prvním?

    • Kuduk napsal:

      Prvním biskupem v Praze by měl být údajně Dětmar, nebo také Dietmar narozený 982 a pocházel ze Sazka ;). Každopádně se cítím blbě, když musím pokaždé odpovídat jako první já. Připadám si pak jako bychom byli domluvení. Proto požaduji druhou otázku a rád bych, aby se připojili i ostatní.

  2. Dana napsal:

    A já si nemůžu odpustit sem nedat odkaz na tenhle článek :-) http://www.vesmir.cz/clanek/svaty-vojtech
    Je to dost zajímavý, co se mu ještě chudákovi po smrti dělo…
    V tomhle odkazu od podtitulu:Zkoumání pozůstatků…
    http://www.rozhlas.cz/toulky/vysila_praha/_zprava/0045-schuzka-26-05-1996-osud-svateho-vojtecha-slavnikovce–300954

  3. Prokop napsal:

    Vynikající díl, těším se na další.

  4. Zdara napsal:

    Jelikož Kudůk ve své velkorysosti nabídl svou výhru všanc dalšímu soutěžícímu je tu nová otázka: ve kterém roce byl biskupství v Praze povýšeno na arcibiskupství a kdo byl prvním arcibiskupem pražské arcidiecéze?

Napsat komentář


Sponzoři

  • Město Hodonín