Dračí úsvit

Šermířský a fantasy klub Hodonín

Alexandr Něvský je jistě vekou postavou ruských dějin. O jeho oblibě svědčí i skutečnost, že v roce 2008 zvítězil v anketě o největšího Rusa. Anketu i možné příčiny Alexandrova vítězství však ponechejme stranou, neboť jsou především předmětem zkoumání pro sociology a psychology. V tomto článku se zaměříme na jeho vztahy s rytířskými řády sídlícími v pobaltí.

Alexandr Něvský jako světec na ruské ikoně

Alexandr Něvský jako světec na ruské ikoně

Alexandr byl druhým ze čtyř synů Jaroslavových a narodil se zřejmě 30. května 1220. Tak tedy mluví tradice, je však možné že k tomu došlo i později1. V létě roku 1236 se Jaroslav Vsevolodovič stal velikým knížetem kyjevským a Alexandra ustanovil knížetem ve Velkém Novgorodu. Tam tehdy vládla tzv. věče, seskupení svobodných bojarů, kteří v případě nutnosti (války, důležitých zahraničních jednání) volili sobě knížete.

Již v roce 1236 přijelo do Novgorodu poselstvo Řádu mečových rytířů, které se snažilo získat nového knížete pro boj proti Litevcům. Mečoví rytíři působili v Rize a pobaltí a měli za úkol christianizovat pohanské oblasti Livonska. Rytíři tedy získali podporu pouze od Pskovanů. I tak ale jejich tažení dopadlo katastrofálně porážkou u řeky Saule. To vedlo Mečové rytíře ke sloučení s Řádem německých rytířů.

Po spojení řádů se Němeční rytíři vypravili znovu na Novgorod v roce 1240. Rytíři dobyli pohraniční ruskou pevnost Izborsk, jehož posádku do jednoho vybili. Pskované, kteří považovali řád za spojence byli pobouřeni a proti obsazenému Izborsku vytáhli. Jejich kampaň však skončila neúspěšně ve chvíli, kdy byli rytíři přemoženi pod hradbami Izborsku. Krátce na to se řád zmocnil i Pskova, kde ustanovil své místodržící a se zbytkem vojska odtáhl.

Alexandr měl v té době v novgorodskou věčí rozpory a město i opustil. Řádoví rytíři, kteří se přiblížili Novgorodu, však donutili město jednat, a tak se Alexandr vrací do Novgorodu v roce 1241. Začal opevňovat město a sbírat hotovost z celé novgorodské země. Napadl nejprve křižáckou pevnost Koporje, kterou nechal rozbořit a pokračoval dál na Pskov. Nyní již měl i podporu vojska, které mu poslal jeho otec pod vedením svého dalšího syna Andreje. Pskova se zmocnil a Němce v něm zajal. Vypravil se dál vstříc řádovému vojsku, se kterým se střetl začátkem dubna 1242 na Čudském jezeře. Díky svým taktickým a strategickým schopnostem se mladému knížeti podařilo zvítězit a zajmout významné členy řádu, které dal odvádět do Novgorodu.

Boje s řádem nebyli jediným válečným konfliktem, který Alexandr sváděl, krom nich ještě válčil proti Švédům. Ti proti Novgorodu vedli několik tažení, aby ochraňovali své obchodní zájmy v Baltském moři.2

Kníže Alexandr Jaroslavič se dnes těší velké oblibě, ale je i středem mnohých sporů. Vedle jeho výborných válečnických a vojevůdcovských schopnosti stojí fakt, že se poddal mongolských chánům, přijímal od nich jarlig a platil jim daně. Krátce po Alexandrově smrti přikázal metropolita Kirill sepsat hagiografický spis Žitije Aleksandra Něvskogo, který položil základ pro uctívání Alexandra a, jak píše Dana Picková, přivedl Alexandra Něvského do jeho druhého života.

Picková, Dana. Alexandr Něvský – hledání reality. I. část – Neporazitelný vojevůdce. Historický Obzor 11/12, 21, 2010, str.: 154.

Švankmajer, Milan a kol.: Dějiny Ruska. Praha 2002. Str.: 27

1 komentář

  1. Zdara napsal:

    Vtipnotest ke dnešnímu článku
    Nejrychlejší opět získá sladkou odměnu:
    Alexandr je dnes považován za svatého, k tomu, aby za něj mohl být prohlášen, musí ve spojitosti s ním být zaznamenán nějaký zázrak. Dnešní otázka tedy zní: Jaký zázrak je spojován s životem a smrtí Alexandra Něvského?

Napsat komentář


Sponzoři

  • Město Hodonín